Klíčové body
- Layer1 blockchain představuje základní síť, na které jsou postaveny všechny další funkce.
- Nejznámější L1 jsou Bitcoin a Ethereum.
- Konsenzus se dosahuje buď Proof of Work nebo Proof of Stake metodou.
- Vrstva2 řeší škálovatelnost, ale spoléhá na stabilitu vrstvy1.
- Budoucnost L1 zahrnuje sharding, interoperabilitu a energeticky úsporné mechanismy.
Co je Layer 1 blockchain?
Layer 1 blockchain je základní decentralizovaná síť, která provádí všechny klíčové operace - validaci transakcí, tvorbu nových bloků a udržování bezpečnostní integrity. V podstatě jde o první a nejvyšší úroveň architektury blockchainu, na které jsou postaveny smart kontrakty, tokeny a další vrstvy. Když tedy slyšíte, že Bitcoin je „vrstva1“, znamená to, že jeho blockchain funguje jako nezávislá platforma bez potřeby dalšího protokolu.
Proč se používá označení „vrstva1“?
Termín odkazuje na model, kde jsou jednotlivé technologie uspořádány do vrstev podobně jako stavební bloky. Vrstva1 („Layer1“) představuje samotný řetězec bloků, který řeší nejzákladnější úkoly - konsensus, bezpečnost a decentralizaci. Všechny další funkce - například rychlejší transakce nebo speciální aplikace - jsou stavěny na vrchol, tedy na vrstvu2 (sidechainy, rollupy) nebo vrstvu3 (aplikace). Tento model pomáhá vývojářům jasně rozlišovat, kde lze optimalizovat rychlost a kde je nutné zachovat bezpečnost.
Známé příklady Layer1 blockchainů
Nejrozšířenější L1 jsou:
- Bitcoin první kryptoměna, založená na Proof of Work a sloužící především jako digitální zlato.
- Ethereum platforma s podporou smart kontraktů, přechází z Proof of Work na Proof of Stake (Ethereum2.0).
- Solana blokchain zaměřený na vysokou propustnost a nízké poplatky, používá hybridní konsenzus Proof of History + Proof of Stake.
Jak funguje konsenzus na vrstvě1?
Hlavní úkol konsenzuálního protokolu je zajistit, že všechny uzly souhlasí s jedním stavem řetězce. Dva nejčastější přístupy jsou:
- Proof of Work (PoW) - těžaři řeší složité kryptografické hádanky, aby vytvořili nový blok. Bitcoin používá tuto metodu, která je energeticky náročná, ale velmi bezpečná.
- Proof of Stake (PoS) - validátoři jsou vybíráni na základě množství držených tokenů. Ethereum 2.0, Cardano i Solana používají variantu PoS, což výrazně snižuje energetickou spotřebu a umožňuje rychlejší bloky.
Obě metody mají své výhody i slabiny: PoW je těžko napadnutelný, ale drahý, zatímco PoS nabízí nižší náklady, ale vyžaduje dobře navržený ekonomický model, aby se předešlo centralizaci.
Rozdíl mezi vrstvou1 a vrstvou2
Vrstva2 (Layer2) poskytuje řešení pro vyšší propustnost a nižší poplatky tím, že část výpočtů přesune mimo hlavní řetězec. Příklady jsou rollupy, plasma nebo sidechainy. Tyto technologie však vždy spoléhají na bezpečnost a finalitu vrstvy1. Pokud by vrstva1 selhala, všechny vrstvy2 by mohly ztratit svou integritu.
Výhody a nevýhody Layer1 blockchainů
Výhody:
- Nejvyšší úroveň bezpečnosti - těžké napadnout celý řetězec.
- Decentralizace - široká distribuce uzlů snižuje riziko kontroly jedné entity.
- Kompatibilita - všechny vyšší vrstvy jsou postaveny na stejném protokolu.
Nevýhody:
- Škálovatelnost - omezený počet transakcí za sekundu (TPS) u starších L1.
- Energetická náročnost (především PoW).
- Komplexita upgradu - přechod z PoW na PoS (Ethereum) může trvat roky.
Budoucnost a aktuální trendy
Od roku 2024 se vývoj L1 zaměřuje na tři hlavní oblasti:
- Sharding - rozdělení databáze na menší fragmenty, aby se zvýšila propustnost (Ethereum plánuje nasadit sharding v několika fázích).
- Interoperabilita - mosty mezi různými L1 (např. Polkadot, Cosmos) umožňují přenos tokenů bez centrálního bodu.
- Energie‑efektivní konsenzus - nová generace PoS a hybridních modelů (např. Avalanche) slibuje rychlost a nízkou spotřebu.
Současná „L1 válka“ mezi Bitcoiny, Ethereem a novějšími projekty jako Solana nebo Cardano ukazuje, že trh hledá optimalní kombinaci bezpečnosti, rychlosti a nákladů. V praxi se často používá kombinace více L1 a L2 podle konkrétního případného užití.
Komparativní tabulka hlavních Layer1 blockchainů
| Blockchain | Rok spuštění | Konsenzus | Podpora smart kontraktů | TPS (přibližně) | Aktivní vývojáři |
|---|---|---|---|---|---|
| Bitcoin | 2009 | Proof of Work | Ne | ~7 | ~400 |
| Ethereum | 2015 | Proof of Stake (Ethereum2.0) | Ano | ~30 (běžná) / 100+ s rollupy | ~2000 |
| Solana | 2020 | Proof of History + Proof of Stake | Ano | ~65000 | ~800 |
Často kladené otázky
Co je rozdíl mezi Layer1 a Layer2?
Layer1 je primární síť, která zajišťuje bezpečnost a konsensus. Layer2 jsou doplňkové protokoly, které provádějí transakce mimo hlavní řetězec, aby zvýšily rychlost a snížily poplatky, ale stále se opírají o finalitu vrstvy1.
Proč je Bitcoin považován za Layer1?
Bitcoin funguje jako samostatná blockchainová síť s vlastním konsenzuálním algoritmem (PoW). Nevyžaduje žádnou nadřazenou platformu, takže splňuje kritéria Layer1 - poskytuje základní infrastrukturu pro transakce a uchovávání dat.
Jaký je hlavní přínos Proof of Stake oproti Proof of Work?
PoS výrazně snižuje energetickou spotřebu, protože nevyžaduje výpočetně náročné těžení. Navíc umožňuje rychlejší blokové časy a nižší poplatky, což je vhodnější pro masové adopce.
Který Layer1 blockchain má nejvyšší propustnost?
V současnosti Solana nabízí nejvyšší veřejně dostupnou propustnost - až 65000 transakcí za sekundu, i když to závisí na aktuální síťové zátěži.
Může být Layer1 blockchain použít jen pro kryptoměnu?
Ne. Ačkoliv Bitcoin slouží jen jako digitální peníze, jiné L1 jako Ethereum umožňují vývoj decentralizovaných aplikací, tokenizaci aktiv, NFT a další funkce nad rámec čistých transakcí.
Rozumět, co vlastně Layer 1 blockchain je, vám pomůže vybrat správnou platformu pro investice, vývoj nebo jen pro lepší orientaci v rychle se měnícím kryptoměnovém prostoru.