kvě, 1 2025
V každé domácnosti se dřív nebo později objeví staré nádobí, které už neslouží svému účelu. Hrnek má naprasklé ouško, talíř už kdysi upadl a u každé větší oslavy zjistíte, že nějaká ta sklenička chybí nebo přebývá. Do toho ještě dědictví po babičce nebo pár kousků, které jste si přivezli z dovolené a už je dávno nevytahujete. Věděli jste třeba, že průměrná česká domácnost kupuje nové nádobí každé tři roky podle průzkumu Asociace pro rozvoj recyklace?
Lidé mají často problém s tím, jak se starého nádobí zbavit. Všude je plno informací o třídění plastů, papíru a skla, ale co dělat, když před vámi stojí krabice keramických misek nebo zrezlých hrnců? Nádobí je častým „neviditelným“ odpadem, o kterém moc nemluvíme, dokud se polička neprohne pod náporem talířů různých generací. Příběh starého nádobí ale nemusí končit jen v popelnici. Pojďme se podívat na konkrétní možnosti, jak s starým nádobím zatočit.
Nejde jen o místo ve skříni – staré nádobí znamená i ekologickou zátěž. Zvlášť sklo, porcelán, keramika a kovy se v přírodě rozkládají mnoho let. A nové nádobí? Jeho výroba má velkou spotřebu energie a surovin. Některé materiály se navíc vyrábí za neudržitelných podmínek. Proto má smysl zamyslet se dvakrát, než hodíte svůj oblíbený hrnek do směsného odpadu. Čím víc si uvědomíme svou spotřebu, tím lépe pro planetu i naši peněženku.
Jakmile dostanete chuť na změnu ve skříňkách, před nákupem nového setu je fajn zamyslet se nad tím, co se starými kousky. Aspoň jednou za čas je dobré si udělat inventuru. Třeba právě teď? Věděli jste, že podle britské studie vyhodí průměrný člověk ročně až 12 kusů nádobí? Jestli se vám to zdá hodně, zkuste si doma udělat malý audit a spočítejte, kolik talířů, hrnků nebo skleniček už dávno nevyužijete.
Recyklace nádobí může být oříšek. Každý materiál potřebuje trochu jiný přístup a většina lidí je překvapená, že běžné třídicí kontejnery nejsou pro talíře, hrnky nebo hrnce to pravé ořechové. Různá pravidla platí pro keramiku, porcelán, sklo, plasty i kovy. Pro jednoduchost se podívejme na nejběžnější typy nádobí a jak s nimi naložit.
Recyklace není jen o hození odpadu do správného kontejneru. Jedna zapomenutá porcelánová miska ve skle může zničit celou várku recyklované suroviny. Podle údajů společnosti EKO-KOM dojde každý rok v Česku ke znehodnocení stovek tun skla kvůli špatně vytříděné keramice. Proto je vždy lepší vědět předem, co kam patří. Pokud máte pochybnosti, zkuste najít kontakt na místní sběrný dvůr nebo se podívejte na stránky města – často mají přehledné návody přímo pro své občany.
„Jedna porcelánová talířka ve várce skla může snížit kvalitu celého recyklátu a někdy i zničit zařízení třídičky," upozorňuje ve svém manuálu EKO-KOM.
Když plánujete větší úklid, využijte akce typu mobilní sběr odpadu, které pořádají města minimálně dvakrát ročně. Většina starého nádobí, zvlášť kovového, může najít nové využití – a to i finančně, protože některé kovy (např. měď, mosaz) lze ve sběrnách prodat za výkupní cenu.
Když nádobí ještě slouží a je kompletní, není vždy nutné se ho hned zbavovat. Spousta lidí hledá levné vybavení na chalupu, do studentských bytů nebo jen jako náhradní sadu na chatu. Podle průzkumu serveru Bazoš.cz byla kategorie kuchyňského nádobí mezi prvními pěti nejvyhledávanějšími při stěhování na koleje v roce 2024. Nádobí má tak často nový domov doslova na dosah ruky.
Je samozřejmě fér nabízet jen nádobí, které je kompletní, neponičené a bezpečné pro další používání. Praskliny, třísky a ostré hrany znamenají riziko. Na druhou stranu, i “osamocené” talířky nebo skleničky mají šanci na upcyklaci – stačí trocha fantazie. Navíc darováním nejen šetříte životní prostředí, ale ještě někomu ušetříte peníze. Možná budete překvapeni, jak rychle si vaše staré nádobí najde nové majitele.
Hodně věcí může mít pro někoho punc vintage nebo nostalgie – třeba staré hrnky z dob socialismu nebo babiččiny květované talíře jsou v kurzu i u mladších lidí. Stačí dobře nafotit a popsat, kde je možné si je vyzvednout.
Některé kousky nádobí už nejsou vhodné na vaření nebo přímé použití. Ale právě ty často poslouží v domácnosti, na zahradě i jinde. Móda upcyklace – tedy dání odpadu nový smysl a využití – v posledních letech letí a sociální sítě jsou plné inspirace. Starý hrnek, který už těsní natolik, že by čajem promáčel ubrus? Jak z něj udělat pěkný květináč! Prasklá mísa? Může sloužit jako podnos na kosmetiku nebo šperky. Možností je spoustu a fantazii se meze nekladou.
Tady je tabulka s tipy na upcyklaci podle typu nádobí:
Druh nádobí | Možné nové využití |
---|---|
Hrníčky | Květináče, svícny, úložné dózy |
Talíře | Mozaika, podnos, dekorace na stěnu |
Skleničky | Vázy na květiny, svícny, skladování sypkých potravin |
Pánve | Zahradní zvonky, podklad pod květináč |
Příbory | Háčky na zeď, ozdoby do květináče |
K upcyklaci nepotřebujete ani extra dovednosti – stačí lepidlo, drát nebo provázek a trochu chuti být kreativní. Doma pak vzniknou originální kousky, které ozvláštní váš byt nebo udělají radost jako vlastní dárek. Oblíbeným trendem jsou také workshopy, kde si můžete pod vedením lektora vyzkoušet různé techniky – většinou bývají dostupné i v menších městech.
Některé typy nádobí nikdy nevyhazujte do normálního odpadu. Patří mezi ně zejména sklo s příměsemi (například varné, laboratorní nebo dekorativní sklo), kovové tlakové hrnce a staré příbory s plastovou rukojetí obsahující PVC nebo jiné složité materiály. Do popelnice nepatří ani porcelánová nádobí s kovovými okraji, nádobí s rtuťovými či olověnými dekory a další chemicky upravené nádobí – to je potřeba likvidovat zvlášť kvůli životnímu prostředí i lidskému zdraví.
Zvláštní pozornost vyžaduje teflonové nádobí. Staré pánve s teflonovým povrchem často obsahují škodlivé látky, které se uvolňují při zahřátí nebo poškrábání. Podle ministerstva zdravotnictví ČR platí, že pánve a hrnce s poškozeným teflonem je vhodné odnést do sběrného dvora. Novější varianty s keramickým povrchem jsou většinou bezpečnější, ale i tak je lepší je recyklovat podle návodu výrobce.
Dál jsou tu staré elektrické přístroje (například vařiče, mixéry, rychlovarné konvice), které nikdy neházejte do běžné popelnice – patří do sběrných míst pro elektroodpad. Tady hraje roli nejen šetření přírodních zdrojů, ale taky legislativa. Každý elektrospotřebič obsahuje části, které se musí ekologicky zpracovat, a některé firmy vám dokonce nabídnou slevu na nový kus, pokud starý přístroj vrátíte.
Pokud si nejste jistí, kam s konkrétním nádobím, hledejte ve vaší obci tabulku třídění odpadů nebo využijte dotazovacích služeb městských odpadových firem. Stojí za to pár minut navíc investovat do správné likvidace. Budete překvapení, jaká je to pohoda mít jasno, co kam patří, a jak rychle se vaše domácnost zbaví nepotřebných věcí.
© 2025. Všechna práva vyhrazena.
10 Komentáře
Tak konečně něco, co dává smysl! Je naprosto nepřijatelné, kolik lidí stále vyhazuje starý porcelán a keramiku do běžného odpadu. To je úplná likvidace přírody i tradic. Místo toho by každý měl raději tyto věci recyklovat nebo třeba i přetvořit na něco nového a užitečného.
Když se zpětně podívám na náš národ, mám pocit, že jsme často příliš zvyklí na konzumní styl života, který tyto problémy ignoruje. Vlastně by mohl být i nějaký regulovaný program, co by ukládal nádobí na recyklaci a ne jenom pořád dokola zvyšovat spotřebu jednorázových plastů.
Jsem rád, že článek upozorňuje i na upcyklaci, protože to je cesta vpřed. Každý kus, který takto znovu použijeme, je pro přírodu vyhraným bodem!
Kdo se mnou souhlasí, měl by tohle téma více šířit, než jen poradní články, které si pak přečtou dva lidé a nikam to nevede. 🤨
Co vy na to? Dokáže někdo doporučit nějaké místní sběrné dvory nebo komunitní projekty zaměřené na staré nádobí?
Myslím, že je to výborné téma a článek přináší reálné rady, jak postupovat. Problém ale je, že spousta lidí nemá dostatek informací o tom, kde přesně takové nádobí odevzdat. Třeba u nás ve městě je to sice možné odevzdat na sběrný dvůr, ale není to úplně nejpohodlnější, zvlášť pokud to máte v autobuse plném tašek.
Zároveň je samozřejmě fajn to darovat někomu dál, třeba do nějakých sociálních zařízení, pokud je to ještě použitelné, než se to vůbec recykluje.
Co by mě zajímalo více, je právě ten způsob upcyklace - příklady konkrétních projektů nebo nápadů, jak nádobí přetvořit. Článek se o tom zmiňuje povrchně, ale dlouhodobě by to mohlo přinést velký přínos pro udržitelnost.
Celkově klobouk dolů za snahu!
Musím říct, že mě skutečně zaráží, jak málo lidí bere recyklaci vážně. Je to věc, která by měla být základem naší odpovědnosti vůči naší zemi a planete. Pokud nebudeme zodpovědní my, kdo pak?
Článek je fajn, ale chtělo by to ještě více zatlačit na legislativu a třeba zpřísnit sankce za vyhazování nádobí do komunálního odpadu. Nedivím se, že máme takový ekologický problém, když jsou ještě pořád lidé, co si myslí, že je jedno kam staré věci hází.
Také by stálo za to více propagovat i kreativní způsoby recyklace v rámci škol nebo komunitních center, kde by se mohly pořádat třeba workshopy. To by možná pomohlo osvětlit i mladou generaci, jak přistupovat k věcem zodpovědně.
Každý musí začít sám u sebe, ale je to na nás všech. Držím autorům palce, ať se tyto ideje více rozšíří.
No teda, to je zázrak, že se konečně někdo ozval k tomu, co s těmi všemi harampádími, co mám doma! 😂
Fakt bych ráda slyšela nějaký vtipnější příklady upcyklace než ty tuctové rady „namaluj si talíř a použij jako dekoraci“. U nás doma už máme těch „uměleckých“ talířů všude dost, skoro jako muzeum minulých módních trendů. 🙄
Prostě by potřebovalo víc praktičnosti, něco, co vážně zužitkuje i rozbitý kus, třeba jak jej použít jako podstavec na květiny nebo něco, co opravdu nezabere místo navíc.
A ještě něco - kdyby aspoň někdo kdo to píše vyzkoušel některý ty tipy v praxi, než je zveřejnit... Často to pak končí v popelnici. To bych aspoň čekala upřímnou recenzi.
Souhlasím s částí, že recyklace starého nádobí je potřeba, ale přiznám se, že mě někdy frustruje, jak je to komplikované. Různé materiály - sklo, keramika, porcelán, kov - vyžadují rozdílné nakládání a ne každý recyklační dvůr to má jednoduše vyřešené.
Pokud je něco ještě použitelné, jako zmínil Štěpán, darování je skvělá volba. Znám pár míst, kam mají radost i z pár kousků.
Upcyklace může být kreativní a zábavná, ale vyžaduje čas a nápady. Pokud někdo nemá zájem, je lepší to prodat nebo darovat než nechat jen tak ležet.
Nějaké jednoduché návody nebo videa by nám všem pomohly víc, a nejen pouze povrchní rady, ale praktické a realistické postupy.
Nemůžu si pomoct, ale přijde mi, že tohle téma je absolutně podceňované. Jak můžeme chtít zachraňovat planetu, když každý považuje za normální vyhodit i funkční nádobí? Jsem přesvědčen, že naši předci neměli s vážnou likvidací žádný problém, protože věci opravovali a více si jich vážili.
Je to otázka vzdělání, ať už v rodinách, tak ve školách. Pokud to neuděláme teď, tak za pár let bude celá generace, která si ani neuvědomuje, co nádobí znamená pro udržitelnost. Proto by se mělo začít učit nejen základům recyklace, ale i jak snadno a s radostí upcyklovat staré věci.
Vyhazování je krátkozraké a sobecké jednání, které ohrožuje všechny, nejen nás, ale i příští generace.
Upřímně jsem mírně rozpolcená. Na jednu stranu chápu ekologické důvody, ale občas je to na mě trochu moc, když se ze všech stran tlačí ekologie, že mám pocit, že už skoro nic nemůžeme vyhodit, ani když už to je úplně nepoužitelné.
Co se mi zdá problém, že často není žádná infrastruktura na to, aby člověk mohl věci ekologicky odevzdat. Místo toho řešíme jen pocit viny a morální kázání.
Upcyklace je hezká věc, ale ne každý má čas, prostor ani talent na tvoření z rozbitých hrnců nebo talířů. Nevyhnutelně to někdy končí v odpadu, i když to není ideální.
Článek je fajn začátek, ale realita je komplikovanější, než jak se často prezentuje.
Byla by škoda nezdůraznit i tu praktickou stránku. Staré hrnce třeba lze využít na zahradě jako květináče nebo nádoby na bylinky, pokud už nejsou použitelná na vaření.
Důležité je opravdu rozlišovat, co je ještě dostatečně funkční k použití a co je na definitivní likvidaci. Také tipy na vrtání do starých kameninových misek pro složitější projekty upcyklace se dají vkládat sem a tam.
U skleněných produktů je recyklace často snadnější, ale pak je potřeba správně nádobí vyčistit a rozdělit podle barvy, což zároveň zvyšuje efektivitu recyklačního procesu.
Celkově to vyžaduje trochu více zapojení do problematiky, ale výsledek stojí za to.
Z mého pohledu je důležité, že začínáme mluvit o těchto tématech otevřenějším způsobem. Není to jen o recyklaci, ale o změně našeho přístupu a celkového vnímání hodnoty věcí. Nádobí není jen kus materiálu, ale i část naší kultury a historie.
Když se podíváme na ekonomický dopad, recyklace a upcyklace mohou také přinést lokální pracovní místa a zlepšit komunitní soudržnost. Některé obce, kde tohle podporují, zaznamenaly i pozitivní ekologické efekty ve svém okolí.
Myslím, že tímto směrem bychom měli více směřovat, a být netrpěliví k pokroku, protože změna začíná u nás všech.
Inspirativní článek, díky za něj! Věřím, že každý z nás může přispět svým dílem. Staré nádoby a talíře doma rozhodně nevyhazujte do běžného odpadu, protože tím jen zbytečně zatěžujete skládky.
Moc rád využívám možnost darování přes různé komunity, třeba na sociálních sítích existují skupiny, kde lidé hledají právě starší kousky nádobí, a výsledek je oboustranně uspokojivý.
Upcyklace taky zní jako výzva! Zkusil jsem už například zrobšit rozbitý hrnek na květináč a funguje to skvěle.
Udržitelnost není fráze, je to cesta, která nám všech přinese lepší budoucnost.